Základní makroekonomické ukazatele: Kdo řídí českou ekonomiku a co by měl investor sledovat?

Každý den se v médiích setkáváme s pojmy jako:
„ČNB (ne)snížila úrokové sazby.“ „Inflace (ne)překonala očekávání.“ Nebo „koruna oslabila / posílila vůči euru„. Pro většinu lidí jsou to jen abstraktní pojmy. Přitom právě tyto makroekonomické ukazatele ovlivňují naše peněženky, investice včetně trhu nemovitostí i celkovou životní úroveň.

Nelze zapomínat, že trh s nemovitostmi je úzce provázán s vývojem celé ekonomiky. Změny v těchto ukazatelích se propisují do ochoty domácností i firem investovat, do výše nájmů, do objemu hypoték i do zájmu zahraničních investorů.

V tomto článku si proto jednoduše a srozumitelně vysvětlíme, kteří hlavní hráči ovlivňují českou ekonomiku a jaké ukazatele bychom měli sledovat, abychom jejich krokům porozuměli. Podíváme se na to, co řídí Česká národní banka, jakou roli hraje vláda a které faktory odrážejí celkové zdraví hospodářství. Cílem není vytvořit z vás ekonomy, ale dát vám praktické znalosti, které využijete při každém investičním rozhodnutí.

Ukazatel	Co měří / význam	Hlavní hybatel	Kde sledovat
Úrokové sazby	Cena peněz, ovlivňuje hypotéky	ČNB	www.cnb.cz
Inflace	Růst cen, kupní síla peněz	ČNB (cílení), ČSÚ	www.czso.cz, www.cnb.cz
Kurz koruny	Hodnota CZK vůči euro	ČNB + trh	www.cnb.cz
Veřejný dluh a deficit	Stabilita financí státního rozpočtu	Vláda	www.mfcr.cz
Míra nezaměstnanosti	Podíl nezaměstnaných na trhu práce	Vláda + trh	www.uradprace.cz, www.czso.cz
Hrubý domácí produkt	Výkon celé ekonomiky	Výsledek celé ekonomiky	www.czso.cz
Zahraniční obchod	Bilance exportu a importu	Výsledek trhu	www.czso.cz

Dirigent ekonomiky – Co řídí ČNB a proč je to klíčové?

Česká národní banka (ČNB) je centrální bankou České republiky a je pro chod ekonomiky klíčová. Je nezávislá instituce na vládě a jejím hlavním úkolem daným v ústavě ČR je udržovat cenovou stabilitu, tedy aby inflace zůstávala v cílovém rozmezí. Současně řídí měnovou politiku a dohlíží na finanční sektor. Spolu s tím podporuje obecnou hospodářskou politiku vlády a hospodářské politiky v Evropské unii, pokud není tento vedlejší cíl v rozporu s hlavním cílem, tedy inflací.  K tomu používá své nástroje, kterými ovlivňuje cenu peněz v ekonomice a kurz koruny. Pro každého investora jsou proto kroky ČNB naprosto zásadní.

1. Úrokové sazby 

Úrokové sazby určují cenu peněz. Základním nástrojem ČNB je dvoutýdenní repo sazba, jedná se o úrokovou sazbu, za kterou ČNB provádí repo operace s komerčními bankami na dobu 14 dnů. Repo sazba ovlivňuje krátkodobé úrokové sazby na peněžním trhu, což se promítá do úroků hypoték, úvěrů a vkladů pro firmy i domácnosti. Úrokové sazby tak ovlivňují i investiční aktivitu developerů.

Doplňkovými úrokovými sazbami jsou diskontní a lombardní úrokové sazby. Jejich výše je stanovena na zasedání bankovní rady, která zasedá 8x ročně. 

• Když ČNB zvyšuje sazby, půjčky a hypotéky jsou dražší. To zpomaluje inflaci, ale zároveň brzdí ekonomiku. Pro trh nemovitostí to znamená dražší financování, nižší poptávku a potenciální ochlazení cen.
  
• Naopak snížení sazeb zlevňuje půjčky, což podporuje výdaje, investice a ekonomický růst. Pro realitní trh to znamená levnější hypotéky, vyšší poptávku a tlak na růst cen nemovitostí.

2. Míra inflace 

Měsíčně zveřejňovaná míra inflace měří, o kolik rostou ceny zboží a služeb, měsíčně ji na základě spotřebního koše o více než 800 položkách počítá Český statistický úřad. Svou podstatou snižuje kupní sílu peněz, což znamená, že vaše úspory a výnosy z investic mají menší hodnotu. Investoři potřebují výnosy, které inflaci překonávají, aby si udrželi bohatství.

• ČNB cílí na 2% meziroční inflaci (s tolerancí 1 % – 3 %). Inflace ve výši 2 % je shodná s cílovou mírou inflace i dalších centrálních bank včetně Evropské centrální banky, Fedu či Bank of England. Pokud je inflace příliš vysoká, centrální banky včetně ČNB zpravidla zvyšuje úrokové sazby, aby stáhla peníze z oběhu. Inflace snižuje reálnou hodnotu vašich úspor, a proto je pro investory klíčové, aby jejich výnosy inflaci překonávaly.
  
• Vysoká inflace zdražuje stavební materiály a práci, což tlačí ceny nových nemovitostí vzhůru. Ty jsou zároveň vnímány jako bezpečný uchovatel hodnoty, což zvyšuje investiční poptávku.

Nemovitosti jsou v inflačním prostředí celosvětově vnímány jako bezpečný uchovatel hodnoty, což zvyšuje investiční poptávku. Na druhou stranu, pokud inflace vede k růstu úrokových sazeb, může to zhoršit dostupnost financování a poptávku po nemovitostech. 

3. Kurz české koruny (CZK) – Obrana hranic měny

Měnový kurz vyjadřuje hodnotu koruny vůči jiným měnám (nejčastěji euru). ČNB jej ovlivňuje hlavně nastavením úrokových sazeb – vyšší sazby lákají zahraniční kapitál a korunu posilují. V krajním případě může ČNB kurz ovlivnit i přímým prodejem či nákupem korun na trhu (tzv. intervencemi).

• Silnější koruna (např. 24,50 Kč/EUR) zlevňuje dovoz, což pomáhá tlumit inflaci, ale škodí exportérům. Pro zahraniční investory jsou české nemovitosti dražší.
  
• Slabší koruna (např. 25,50 Kč/EUR) naopak export podporuje, ale zdražuje dovážené zboží (včetně některých stavebních materiálů). Pro zahraniční investory se české nemovitosti stávají levnější.

Matematická poznámka: Publikován je kurz CZK/EUR, tedy ne kolik stojí koruna, ale kolik stojí euro.

• Pokud se kurz koruny změní z 24 Kč za 1 euro na 25 Kč za 1 euro, znamená její oslabení (pokles). 
• Pokud kurz převedeme na hodnotu 1 koruny v eurech, tedy kolik eur dostanete za 1 korunu, pak při kurzu 24 Kč za 1 euro má 1 koruna hodnotu přibližně 0,0417 eura (1/24). 
• Při kurzu 25 Kč za 1 euro klesne hodnota 1 koruny na 0,04 eura a 0,04 je menší než 0,0417.

Kurz také ovlivňuje náklady na dovoz stavebních materiálů a vybavení, což se může promítnout do cen nových či nedokončených projektů. 

Vládní kormidlo – Jak stát ovlivňuje hospodářství?

Zatímco ČNB řídí měnovou politiku, vláda drží v rukou kormidlo tzv. fiskální (rozpočtové) politiky. Rozhoduje o daních, výdajích státu a spravuje státní dluh. Její kroky ovlivňují zejména stabilitu veřejných financí a situaci na trhu práce.

1. Veřejný dluh a deficit

Každý měsíc zveřejňovaný deficit státního rozpočtu vzniká, když vláda za sledované období utratí víc, než vybere na daních. Veřejný dluh je pak součtem všech těchto dluhů z minulosti snížený o případné rozpočtové přebytky. 

• Vysoký a rostoucí dluh může znervóznit investory. Jak sama ČNB často upozorňuje, nezodpovědné hospodaření vlády může ČNB komplikovat boj s inflací a vést k tlaku na růst (případně nesnížení) úrokových sazeb v celé ekonomice, což omezuje jeho růst. 
  
• Vyšší dluh tak nepřímo zdražuje financování pro developery i kupující nemovitostí.

2. Míra nezaměstnanosti

Každý měsíčně zveřejňovaný ukazatel udává podíl lidí bez práce, kteří aktivně hledají zaměstnání. 

• Nízká nezaměstnanost je obecně pozitivní, protože naznačuje, že lidé mají příjmy na utrácení, což podporuje firmy a ekonomický růst, a posiluje poptávku po vlastním bydlení i nájemním bydlení. Velmi nízká míra nezaměstnanosti však může vést k nedostatku pracovníků, což zvyšuje mzdy a potenciálně i inflaci (o čemž opakovaně mluví i ČNB). Regiony s nízkou nezaměstnaností mají zpravidla vyšší poptávku po nemovitostech a vyšší ceny. 
  
• Zvýšená nezaměstnanost v regionu naopak snižuje kupní sílu obyvatel a poptávku po nemovitostech. V regionech s vyšší nezaměstnaností bývají nemovitosti levnější, což může představovat investiční příležitost.

Teploměr ekonomiky – Jak si stojíme jako celek?

Některé ukazatele nejsou přímo řízeny jedinou institucí, ale jsou výsledkem souhry všech ekonomických sil, včetně vlivů ze zahraničí. Fungují jako celkový teploměr, který ukazuje, zda se ekonomice daří, nebo ne.

1. Růst hrubého domácího produktu (HDP)

Růst HDP zveřejňovaný čtvrtletně je celková hodnota všeho zboží a služeb vyprodukovaných či poskytnutých v zemi za určité období. Jedná se o nejdůležitější ukazatel výkonu celé ekonomiky.

• Růst HDP znamená, že se firmám daří, rostou mzdy a lidé mají větší ochotu investovat včetně bydlení. Silná ekonomika podporuje růst cen nemovitostí a výstavbu nových projektů.
• Pokles HDP (recese) vede ke snížení poptávky, zpomalení růstu cen a omezení investic na realitním trhu.

2. Zahraniční obchod 

Sleduje poměr mezi zbožím a službami, které země vyveze (export) a doveze (import). Česká republika je malá, otevřená a silně exportně orientovaná ekonomika, závislá na poptávce ze zahraničí, zejména z Německa a zbytku EU.

• Dlouhodobě kladná obchodní bilance (více vyvážíme, než dovážíme) posiluje ekonomiku, přispívá k růstu HDP a zvyšuje atraktivitu ČR pro zahraniční kapitál. To může podpořit investice do komerčních i rezidenčních nemovitostí.

Dlouhodobě kladná bilance zahraničního obchodu ovlivňuje ekonomickou stabilitu a atraktivitu ČR pro zahraniční investory. Silný export a pozitivní obchodní bilance zvyšují příliv zahraničního kapitálu, což může vést k růstu investic do nemovitostí, zejména v případě komerčních nemovitostí.

Makroekonomie jako kompas každého investora

Porozumění makroekonomickým ukazatelům není raketová věda. Je to jako skládání mozaiky, kde každý dílek má své místo. Pomůže to investorům, developerům i běžným kupujícím na trhu nemovitostí.

• ČNB nastavuje tón prostřednictvím měnové politiky.
• Vláda vytváří kulisu fiskální politikou.
• Zatímco HDP a zahraniční obchod ukazují výsledný stav ekonomiky.

Jejich souhra ovlivňuje dynamiku trhu – ceny, poptávku, nabídku, objem prodejů i tempo výstavby.

Sledování těchto ukazatelů v kontextu aktuálních globálních i domácích trendů, jako je geopolitické napětí a vývoj centrálních bank ve světě, pomáhá předvídat trendy a minimalizovat rizika na realitním trhu.