Základní makroekonomické ukazatele II: Kdo řídí českou ekonomiku a co by měl investor sledovat?

V prvním dílu miniseriálu jsme se věnovali základním makroekonomickým ukazatelům a v grafech ukázali jejich dlouhodobý vývoj. Je to z důvodu, že pochopení jejich principů a rychlý pohled na uvedené aktuální hodnoty investorům pomáhají s rozhodováním. V tomto článku se zaměříme na aktuální hodnoty hlavních makroekonomických ukazatelů, které jsme v prvním dílu popisovali. Tabulka ukazuje letošní hodnoty.

Ukazatel	Co měří / význam	Aktuálně	Minimum	Maximum	EU
Úrokové sazby (Repo)	Cena peněz, ovlivňuje hypotéky	3,5 %	3,5 %	4,0 %	2,15  %
Inflace	Růst cen, kupní síla peněz	2,3 %	1,8 %	2,9 %	2,0 %
Kurz koruny	Hodnota CZK vůči euru	24,3	24,3	25,2
Veřejný dluh a deficit	Stabilita financí státního rozpočtu	43,4 %			43,6 %
Míra nezaměstnanosti	Podíl nezaměstnaných na trhu práce	4,5 %	4,1 %	4,5 %	5,9 %
Hrubý domácí produkt	Výkon celé ekonomiky	2,6 %	2,4 %	2,6 %	0,2 %
Zahraniční obchod	Bilance exportu a importu	Roční +1,8 % HDP, ale záporný červenec			2,6 % HDP

Kapitola 1: Dirigent ekonomiky – Co řídí ČNB a proč je to klíčové?

Jejím v ústavě daným cílem je nízká míra inflace. Aktuální cílová meziroční inflace ve výši 2 % je stejná jako ve všech vyspělých zemích. Dalším úkolem ČNB je stabilita finančního sektoru. Její bankovní rada se sedmi členy zasedá 8x ročně. Začněme tedy vývojem míry inflace.

Míra inflace 

Zářijová meziroční míra inflace oznámená v pátek 10. října činí 2,3 %. Její hodnota je o 0,2 p.b. nižší, než očekávala ČNB a nadále se bezpečně nachází v tolerančním pásmu ČNB, které pro meziroční inflaci činí od 1 % do 3 %. Tahounem inflace i nadále zůstávají služby, jejichž ceny se v září meziročně zvýšily o 4,7 %, v případě zboží činí meziroční růst cen 0,8 %.

Míra inflace je sice mírně pod odhadem ČNB, její pohled vyjádřený 10. října 2025 Petrem Sklenářem, ředitelem sekce měnové na vývoj je jasný: snižování úrokových sazeb není na pořadu dne:

„Ve zbytku roku očekáváme, že míra inflace zůstane poblíž posledních hodnot. Vzhledem ke stále zvýšené jádrové inflaci zůstávají důvody pro opatrnost v měnové politice.“

„Vývoj jádrové inflace ukazuje, že celkový cenový vývoj v domácí ekonomice ještě není plně stabilizován a vyžaduje přísné měnové podmínky.“

Druhý citát ohledně jádrové inflace je identický s komentářem ČNB k inflaci za srpen 2025.

Úrokové sazby 

Vzhledem k tomu, že podobnou míru inflace jako v srpnu ČNB očekává až do konce roku, je další snižování úrokových sazeb málo pravděpodobné. Hlavním faktorem, který by ČNB ke snížení úrokových sazeb dotlačil, je rozhodování významných zahraničních centrálních bank, primárně Evropská centrální banka (ECB) a americký Fed. Tento vliv bankovní rada ČNB otevřeně přiznává. A to i za situace, kdy v roce 2021 začala zvyšovat úrokové sazby dříve než Fed i ECB – viz graf desetiletého vývoje.

Evropská centrální banka je 11. září ponechala beze změny. Na zasedání 17. září americký Fed snížil cílovou sazbu federal funds o 25 bb na 4,00–4,25 %. Rozhodnutí nebylo jednomyslné, jeden člen hlasoval pro výraznější, půlprocentní snížení.

Rozhodnutí Fedu nastavuje rámec i pro ECB i ČNB. S inflací pod kontrolou a zpomalující ekonomikou poroste tlak na uvolnění politiky i v Evropě. Pro české firmy a investory by to znamenalo levnější financování a lepší dostupnost kapitálu.

Bankovní rada ČNB na zasedání 24. září 2025 ponechala úrokové sazby beze změny.

Kurz české koruny (CZK) – Obrana hranic měny

Česká koruna se řadí do skupiny posilujících měn mezi švýcarský frank či singapurský dolar. Od počátku roku 2025 do 15. října česká koruna posílila z 25,3 koruny za euro na 24,3 koruny za euro, tedy o 4 %.

Toto posilování české koruny přispívá díky levnějším dovozům k nižší inflaci, v případě ceny ropy s pozitivním dopadem na ceny pohonných hmot, což napomáhá nižší míře inflace. Na druhé straně posilující koruna škodí exportérům, kteří za každé utržené euro získají méně českých korun. Kurz také ovlivňuje náklady na dovoz stavebních materiálů a vybavení, což se může promítnout do cen nových či nedokončených projektů. 

Kapitola 2: Vládní kormidlo – Jak stát ovlivňuje hospodářství?

Zatímco ČNB řídí měnovou politiku, vláda drží v rukou kormidlo tzv. fiskální (rozpočtové) politiky. Rozhoduje o daních, výdajích státu a spravuje státní dluh. Její kroky ovlivňují zejména stabilitu veřejných financí a situaci na trhu práce.

Veřejný dluh a deficit

Každý měsíc zveřejňovaný deficit státního rozpočtu vzniká tak, že vláda ve sledovaném období utratí víc, než vybere na daních. Veřejný dluh je pak součtem všech těchto dluhů, z minulosti snížený o případné rozpočtové přebytky. Od roku 2019 jsme svědky rychlého růstu veřejného dluhu.

Míra nezaměstnanosti

Tento měsíčně zveřejňovaný ukazatel udává podíl lidí bez práce, kteří aktivně hledají zaměstnání. Během 3. čtvrtletí se zvýšila z 4,2 % na 4,5 %. Podle Úřadu práce je to běžný vývoj, firmy v létě méně nabírají. Bez práce bylo na konci září 337.925 lidí, meziměsíčně zhruba o 4 000 více. Firmy nabízely 95.766 volných míst, což je proti letošnímu srpnu nepatrný nárůst. Loni v září byla nezaměstnanost nižší o 0,6 procentního bodu.

Další vývoj bude z velké části závislý na vývoji německé ekonomiky, na které je ekonomika ČR významným způsobem závislá. Graf níže ukazuje srovnání nezaměstnanosti v České republice s EU.

Kapitola 3: Teploměr ekonomiky – Jak si stojíme jako celek?

Některé ukazatele nejsou přímo řízeny jedinou institucí, ale jsou výsledkem souhry všech ekonomických sil, včetně vlivů ze zahraničí. Fungují jako celkový teploměr, který ukazuje, zda se ekonomice daří, nebo ne. Mezi ně patří například HDP nebo Zahraniční obchod.

Růst hrubého domácího produktu (HDP)

Ředitel sekce měnové ČNB Petr Sklenář koncem srpna uvedl, že letošní růst HDP (zatím meziročně o 2,6 %, viz graf níže) potvrzuje, postupné oživování české ekonomiky. Růst ekonomiky je tažen domácí poptávkou a vládními investičními výdaji. 

Zahraniční obchod 

Česká republika je malá, otevřená a silně exportně orientovaná ekonomika, závislá na poptávce ze zahraničí, zejména z Německa a zbytku EU. 

Zahraniční obchod se letos zhoršil, začíná se projevovat efekt nové obchodní dohody mezi EU a Spojenými státy. Níže je graf s daty od ČSÚ ukazující vývoj od roku 2021.

Důležité je porozumět tomu, kam investuji

Porozumění makroekonomickým ukazatelům není raketová věda. Je to jako skládání mozaiky, kde každý dílek má své místo. Sledování těchto ukazatelů v kontextu aktuálních globálních i domácích trendů, jako je geopolitické napětí a vývoj centrálních bank ve světě, pomáhá předvídat trendy a minimalizovat rizika na realitním trhu.

Trend je jedna věc, ale důležité jsou také významné jednorázové změny, u kterých stojí za to sledovat jejich pozadí a důvody.